Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Zdraví národa 2017: tuky v krvi, revmatoidní faktor a cukry

zdravi-naroda-2017-tuky-v-krvi-revmatoidni-faktor-a-cukry.jpg 16.04.2018 | Zdeněk Soudný

Také v roce 2017 podpořila společnost SYNLAB preventivní zdravotní péči v České republice projektem Zdraví národa. Celkem třikrát si mohli zájemci nechat ověřit, jak na tom jsou se svým zdravím – kromě detailního pohledu na tuky v krvi či ověření rizika revmatu skrze revmatoidní faktor mohli nově vyzkoušet také on-line systém a díky němu si nechat vyšetřit cukry v krvi. Zdraví národa za dobu své existence „prokontrolovalo“ již více než 42 tisíc pacientů a patří tak mezi nejúspěšnější preventivní programy v Česku.

Červen ve znamení tuků v krvi

Počátek června 2017 byl v laboratořích SYNLAB ve znamení tuků v krvi. Přestože se o nebezpečí vysoké hladiny cholesterolu mluví poměrně často, jeho vyšetření se provádí pouze v rámci preventivních prohlídek v 18, 30, 40, 50 a 60 letech. Vyšší hodnoty LDL cholesterolu, triacylglycerolů a celkového cholesterolu v krvi jsou přitom jedním z hlavních ukazatelů možných zdravotních problémů s kardiovaskulárním systémem, zejména se srdcem. Právě srdečněcévní onemocnění jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Proto je důležité pravidelně sledovat hladinu cholesterolu a ostatních tuků v krvi. Jedinou možností, jak zjistit, zda je u vás v pořádku, je nechat si odebrat krev k laboratornímu rozboru. A proto se také SYNLAB u příležitosti prvního vyšetření Zdraví národa v roce 2017 znovu vrátil k tukům v krvi, které vždy u pacientů vzbudí velký zájem.

Během čtrnácti dní, kdy na odběrových pracovištích SYNLAB probíhaly odběry krve v rámci preventivního projektu Zdraví národa, jsme v našich laboratořích zanalyzovali krevní vzorky více než dvou tisíc zájemců, z nichž třetinu činili muži a dvě třetiny ženy. Nejhojnější zastoupení v tomto cyklu Zdraví národa přitom měly ženy ve věku 40 až 50 let a ženy nad 60 let. Nečekaný byl zájem o vyšetření u lidí mladších ročníků. S podivem naopak nebylo, že horší výsledky laboratorních vyšetření měli s narůstajícím věkem ženy i muži. „Velkým překvapením pro nás ale bylo množství mladých lidí, kteří měli výsledky mimo normu, nebo dokonce výrazně mimo normu, a to mnohdy i u několika sledovaných parametrů najednou,“ říká MUDr. Ladislav Krajči, internista ze společnosti SYNLAB.

V případě celkového cholesterolu se celkový podíl pacientů s problémy pohyboval kolem 54 %, přičemž výsledky mimo referenční mez jsme vyhodnotili u 56 % vyšetřených žen a 48 % mužů. „Vysoká hladina celkového cholesterolu v krvi je rizikovým faktorem rozvoje aterosklerózy a jejích následných komplikací z nedostatečného prokrvení orgánů – především onemocnění srdce, mozku, dolních končetin,“ uvádí MUDr. Krajči, a jak dodává, není se proto příliš čemu divit, že se Češi tak často potýkají se závažnými kardiovaskulárními problémy.

Výsledky laboratorních rozborů více než dvou tisíc lidí ukázaly, že problémy s HDL cholesterolem mělo téměř 16 % mužů a necelých 14 % žen. Při vyhodnocení výsledků LDL cholesterolu jsme zjistili, že více než 65 % vyšetřených mužů a téměř stejné množství žen se potýká s problémy s LDL cholesterolem.

Posledním sledovaným parametrem v rámci lipidového panelu byly triacylglyceroly. Zvýšená hladina v krvi je způsobena buď nadměrnou tvorbou triacylglycerolů či lipoproteinů, nebo nedostatečnou aktivitou enzymů, které odbourávají lipoproteiny bohaté na triacylglyceroly. Vysoké hodnoty triacylglycerolů v krvi jsou jedním z rizikových faktorů rozvoje aterosklerózy a jejích následných komplikací z nedostatečného prokrvení orgánů. Časté jsou u obézních osob, lidí s diabetem či alkoholiků. Extrémně zvýšené hladiny mohou vést k těžkému zánětu slinivky břišní. Problémy s triacylglyceroly má přitom podle výsledků laboratorních vyšetření provedených v rámci preventivního programu Zdraví národa jedna třetina vyšetřených mužů a necelá pětina žen.

Epidemie revma se nekoná, přesto umí potrápit

V říjnu Zdraví národa „otestovalo“ českou populaci co do rozšíření nepříjemného a bolestivého onemocnění. Téměř 2 150 pacientů si objednalo bezplatné vyšetření revmatoidního faktoru prostřednictvím internetu. Pro 96 z nich výsledky nebyly dobré, pro některé byly dokonce velmi nepříjemné.

Jak už to u podobných preventivních akcí bývá, větší zájem projevily ženy – těch přišlo 1 132, tedy téměř dvaapůlkrát více než mužů. A asi věděly proč, jejich výsledky totiž byly výrazně horší. U mužů se výsledek mimo referenční mez ukázal jen 25krát a velmi vysoký byl jen výjimečně – rekordman mezi mužskými pacienty dosáhl hodnoty 109. To v případě žen byl výsledek nad referenční mezí celkem 71krát, z toho hned čtyřikrát nad hodnotou 100, a v jednom případě dosáhl dokonce hodnoty 170. U mužů i u žen nicméně platilo totéž – nejhůře na tom jsou ročníky 1949 až 1969. Jenže zatímco u mladých mužů byly výsledky mimo referenční mez jen výjimečně, u žen se špatné hodnoty projevovaly i u těch, kterým bylo 30 teprve nedávno. Naopak rozšíření špatných hodnot revmatoidního faktoru na území České republiky je rovnoměrné, tedy bez výrazných výkyvů v některých regionech či městech.

Revmatoidní artritida je lékařský název pro revma. Většina lidí si ho správně spojí s onemocněním kloubů. Málokdo ale ví, že se jedná o autoimunitní onemocnění, kdy buňky imunitního systému svou aktivitou pozměňují výstelku kloubních ploch. Ta je napadána dalšími buňkami a roztáčí se proces vedoucí k deformacím především drobných kloubů s typickými projevy lokálního zánětu, otoku, zarudnutí, s bolestivostí, ale i lokální změnou teploty. Výsledkem jsou kloubní deformace s poruchou funkce kloubu.

Revmatoidní faktor slouží k odlišení revmatoidní artritidy od obyčejné bolesti kloubů, která mívá příčinu například v zánětu nebo opotřebování kloubů. Zvýšená hladina revmatoidního faktoru může být příznakem také jiných autoimunitních onemocnění, ale může se vyskytovat i při přetrvávajících infekcích bakteriálního či virového původu.

Revmatoidní faktor je orientační ukazatel, který je dobré následně doplnit dalšími vyšetřeními, jako jsou stanovení CRP a anticitrulinových protilátek. Včasná laboratorní diagnostika je však důležitá, protože čím dříve se tato nemoc začne léčit, tím pro pacienta a jeho klouby lépe.

Před Vánoci jasný cíl: cukr v krvi

Na konci listopadu 2017 se Zdraví národa zaměřilo na vyšetření hladiny glukózy v krvi, díky kterému je možné odhalit již počáteční stadium cukrovky (diabetu) 2. typu.

S cukrovkou neboli diabetem 2. typu se v České republice léčí více než 900 tisíc pacientů a jejich počet každým rokem narůstá. Za posledních deset let vzrostl počet nemocných dokonce o více než 150 tisíc pacientů. Za tím podle odborníků stojí zlepšení diagnostiky diabetu, neustálé zkvalitňování lékařské péče, zlepšení informovanosti odborné i laické veřejnosti, stárnutí populace, a především nezdravý životní styl.

Vyšetření se zúčastnilo 743 pacientů. Jak již bývá pravidlem, odpovědnější byly ženy, kterých se dostavilo více. A výsledky opět potvrdily, proč se v České republice (ale nejen v ní) hovoří o závislosti na cukru a problémech, které způsobuje a jež se bez jakékoli debaty řadí mezi civilizační choroby.

Téměř u 10 % vyšetřených pacientů byla hladina glukózy v krvi mimo referenční mez, v několika případech ji navíc výsledky překročily mnohonásobně. Ačkoli ženy v počtu vyšetřených muže přečíslily dvojnásobně, výsledky nebyly dobré ani u jedné z obou skupin – v procentu špatných výsledků se tak téměř vyrovnaly.

Ani letos jsme nezapomněli na kníratý měsíc a spolu s ním na rakovinu prostaty

Již tradičně se SYNLAB spojil také s Movemberem, tedy akcí, která se v průběhu listopadu zaměřuje na prevenci karcinomu prostaty. Ten je druhým nejčastějším onkologickým onemocněním mužů v České republice. Každý rok u nás onemocní touto chorobou 8 000 mužů, 1 400 na ni zemře. Protože téměř polovina (47 %) nemocných nemá žádné příznaky, je nádorové onemocnění prostaty označováno jako tichá nemoc. Přestože se počet nemocných každým rokem zvyšuje, právě díky včasné a přesnější diagnostice úmrtnost na toto onemocnění významně klesá.

Prvotní záchyt rakoviny prostaty spočívá v odběru krve. Základním laboratorním ukazatelem, který se běžně při diagnostice rakoviny prostaty používá, je hladina prostatického specifického antigenu (PSA). Po zjištění jeho zvýšené hladiny muži následně podstupují invazivní vyšetření v podobě biopsie prostaty, jež podezření na rakovinu prostaty potvrdí, či vyvrátí. Hodnota PSA však může být zvýšena i věkem, genetickými faktory, životním stylem a může tak falešně ukazovat na zhoubné onemocnění prostaty.

Laboratoř SYNLAB nyní nabízí přesnější diagnostiku karcinomu prostaty, kterou kromě celkového PSA zjistíme i hodnoty volného PSA a izoformy (-2)proPSA. Z naměřených parametrů poté stanovíme hodnotu PHI – indexu zdravé prostaty. Díky němu dokážeme zachytit pacienty s rizikovým karcinomem prostaty a snížit počet zbytečných biopsií.

Co je program Zdraví národa?
Preventivní program Zdraví národa je tu pro pacienty již pátým rokem a pravidelně nabízí preventivní vyšetření, díky kterým si lze snadno ověřit zdravotní stav. Zdraví národa poukazuje především na to, jak důležitá jsou kvalitní laboratorní vyšetření pro správnou a efektivní léčbu. Během uplynulých čtyř ročníků se do programu zapojilo více než 42 tisíc účastníků, což ho řadí mezi nejvýznamnější preventivní programy v České republice.

Více informací získáte na www.synlab.cz nebo na www.zdravinaroda.cz a na facebookovém profilu www.facebook.com/ZdraviNaroda.


Tento článek je součástí vydání
Synlabianer 2018/01
Zobrazit jako .PDF
zdravi-naroda-2017-tuky-v-krvi-revmatoidni-faktor-a-cukry.jpg

Nejčtenější



Sexuálně přenosné infekce 2. část: bakteriální původci, jiní než Chlamydia trachomatis18.07.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Reprodukční imunologie15.02.2017 | Ing. Anabela Čížková | MUDr. Barbara Trnková

Sexuálně přenosné infekce 3. část: lidské papilomaviry (HPV)18.10.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů