Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Úvodník

uvodnik_7.jpg 10.05.2019 | MUDr. Jan Valenta

Vážené dámy, vážení pánové, dovolím si toto vydání časopisu Synlabianer uvést malou úvahou, která se zakládá na mých letitých zkušenostech mikrobiologa a dlouhodobém osobním zájmu o paleontologii a paleobiologii.

Pohnutkou k sepsání tohoto úvodníku pro mne byly reklamní spoty, kterými jsme již léta vytrvale zásobováni. Přesněji řečeno ten typ reklam, který se nějakým způsobem týká bakterií, kvasinek a mikroorganismů obecně. Klíčová role mikrobů v těchto spotech je dvojí. Jsou buďto prezentováni jako zatvrzelí a zákeřní nepřátelé osídlující naše toalety, odpadní systémy, zuby, nebo dokonce dýchací cesty, kdy je potřeba okamžitě pořídit patřičný prostředek na jejich odstranění. Ve druhém případě jsou mikrobi zcela naopak opěvováni jako ušlechtilé kultury, dokonce i patentované, které vylepší naše trávení, nebo pomohou vytvořit nejlepší plísňový sýr, pivo, víno či jogurt.

Chtěl bych nám lidem připomenout fakt, že na planetě Zemi se první bakterie vyskytovaly již před čtyřmi miliardami let, dávno před dinosaury, amonity a prvními vícebuněčnými organismy z pramoří. Jsou tady doma v tom nejhlubším smyslu. Od jejich vzniku se na naší planetě vyskytlo nepočitatelné množství generací bakterií, které se vyvíjely různými směry. Samozřejmě, že začaly spolupracovat tak, aby to pro ně bylo výhodné, zároveň však vedly nesmiřitelné chemické a biochemické války na život a na smrt. Učily se navzájem zabíjet, ale i bránit. Tyto znalosti a dovednosti zůstaly v některých rodech mikrobů dodnes zakonzervovány v jejich milióny let nevyužívaných genech. Až začneme mikroorganismy příliš plošně ničit a likvidovat, nedivme se tedy, že se začnou bránit a vyvinou si rezistenci na antibiotika nebo desinfekční prostředky – pro bakterie to není nic nového, se vším už se měly možnost setkat. To samozřejmě neplatí pro prokázané infekční choroby, kde musíme antibiotika použít a je to tak správně.

Měli bychom se ale vyvarovat zbytečného používání látek, které bakterie plošně hubí a jsou hojně používány v zemědělství, průmyslu, ale i v domácnostech. Bakterie na naší planetě byly před námi a budou i po nás. Chovejme se k nim tedy s respektem i pokorou a ničme je jen v případech, kdy je to skutečně nutné.

Člověk jako biologický druh totiž mikroby ke svému životu potřebuje. Při výzkumu postantibiotické kolitidy (průjmové onemocnění vznikající po širokospektré antibiotické terapii) byl objeven vztah mezi mikrobním osídlením tlustého střeva a lidským organismem. Této obrovské skupině mikrobů v našem střevě se začalo říkat střevní mikrobiom a zdá se, že jeho stav a kondice výrazně ovlivňuje stav a kondici celého těla. Proto na závěr přeji všem čtenářům spokojený a šťastný střevní mikrobiom, a tím i spokojený a šťastný život.

MUDr. Jan Valenta
vedoucí laboratoře SYNLAB Chomutov


Tento článek je součástí vydání
Synlabianer 2019/02
Zobrazit jako .PDF
uvodnik_7.jpg

Nejčtenější



Sexuálně přenosné infekce 2. část: bakteriální původci, jiní než Chlamydia trachomatis18.07.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Sexuálně přenosné infekce 3. část: lidské papilomaviry (HPV)18.10.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Reprodukční imunologie15.02.2017 | Ing. Anabela Čížková | MUDr. Barbara Trnková