Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Paraziti – mýty a skutečnost

Paraziti a parazitární infekce se v poslední době stali velmi oblíbeným předmětem dezinformací. Zabývají se jimi i seriózně vypadající knihy a internetové články, ve skutečnosti však jde o informace nepřesné, zkreslené, či dokonce zcela vymyšlené. Zejména internetem se s narůstající intenzitou šíří zprávy, že jsme všichni promořeni parazity a ti že jsou příčinou nepřeberné škály onemocnění. Svět internetu je zcela svobodný, současně však nenese žádnou zodpovědnost za uvedené údaje a hodnověrnost zde získaných informací se velmi různí. Pacientům je mimo systém zdravotnictví a za úplatu nabízeno vyšetření, které prakticky vždy obsahuje pozitivní nález, a tak je jim doporučena terapie buď preparáty z kategorie doplňky stravy, nebo skutečnými (nelegálně získávanými) antiparazitiky. Rizikem pro pacienta je také oddálení či odmítnutí klasického vyšetření lékařem a případné léčby.

Podvodná laboratorní diagnostika parazitárních infekcí se stala zcela běžnou a dostupnou. V odborné literatuře se propagátoři podvodné diagnostiky a léčby označují jako „šarlatáni“, „paraziti na parazitech“, „internetoví šmejdi“, případně „pseudoparazitologové“ a informace, které šíří, jsou považovány za „parazitologické dezinformace“. U odborné veřejnosti probíhá diskuse nad tím, zda osoby poskytující neoficiální laboratorní vyšetření věří ve správnost svého počínání, nebo se jedná o pouhou ziskuchtivost. O problému už začala informovat média (např. internetová televize Stream prostřednictvím série pořadů A dost!) a zabývá se jím také Česká parazitologická společnost. Netýká se ovšem pouze parazitárních infekcí, ale i agens bakteriálních a virových. Podvodné metody laboratorního vyšetření byly zaznamenány rovněž v oblasti biochemie a imunologie. Závažnost situace si začalo uvědomovat i Ministerstvo zdravotnictví ČR, jež se už od roku 2014 snaží navrhnout a prosadit zákon, který by reguloval lidové léčitelství. Podle nejnovějšího návrhu zákona (2018) by léčitelé měli nést právní odpovědnost za důsledky svého počínání, měli by být povinni vést dokumentaci a měli by být registrováni.

Podvodné vyšetřovací metody

V našich laboratořích se stále častěji setkáváme s pacienty, kteří požadují ověření své diagnózy parazitární infekce stanovené na základě non lege artis vyšetření mimo zdravotnické laboratoře. Jsme si vědomi, že se s takto „postiženými“ pacienty setkávají i lékaři ve svých ordinacích. Proto jsme se rozhodli problematiku prozkoumat podrobněji a pokusit se některé informace uvést na pravou míru. Podvodná laboratorní diagnostika je nejčastěji prováděna jako součást konzultace s tzv. detoxikačními poradci, léčiteli, nebo bývá dokonce označována jako součást celostní či alternativní medicíny. Vzhledem k tomu, že naměřené hodnoty, eventuálně nálezy mikroorganismů získané podvodnou diagnostikou jsou zcela náhodné a prakticky vždy falešně pozitivní, nelze takto prováděnou diagnostiku považovat za alternativu jakékoliv medicíny. Přístrojů, jejichž pomocí lze údajně diagnostikovat (a někdy i léčit) mnoho infekčních, ale i jiných nemocí, je celá řada. Několik zde uvedených názvů přístrojů jsou pouze příklady těch nejčastěji používaných v ČR: Zapper, plazmový generátor, F-SCAN TOUCH, Oberon, Salvia. Některé by měly nemoci diagnostikovat, jiné diagnostikovat i léčit nebo jen léčit. Tyto přístroje je možné u nás zakoupit a různá alternativní centra je používají, přestože Ministerstvo zdravotnictví před nimi již před lety varovalo a Česká obchodní inspekce jejich prodej jako léčebné prostředky zakázala. O kvalitě přístrojů nepanuje shoda ani mezi šarlatány. Ti tvrdí, že některé z přístrojů jsou „falešné“ nebo že „parazity nehubí“. Princip, na němž by přístroje měly fungovat, je velmi podobný a nazývá se biorezonance, vysokofrekvenční analýza či elektroakupunktura. Tato teorie vychází z předpokladu, že každý mikroorganismus produkuje vibrace o určité frekvenci a stejnou frekvencí lze případné agens následně také hubit. Frekvenční rozmezí této „bioradiace“ závisí přímo úměrně na velikosti organismu, přičemž paraziti (zde mylně myšleno viry, bakterie, plísně a paraziti) vysílají frekvence zhruba od 77 do 900 kHz. Moderní fyzika ani medicína však žádné elektromagnetické záření či vibrace neobjevily, kromě těch, které vznikají při činnosti srdce svalů a mozku. Podle prof. Jiřího Heřta, autora knihy Alternativní medicína a léčitelství, jsou slabé elektrické potenciály, které biorezonanční přístroje snímají z povrchu těla, ve skutečnosti jen šumem, na kterém se podílejí vnější záření, nedostatečné odstínění, elektronický šum i chyby měření. Principy biorezonanční terapie byly vyvráceny nejméně deseti provedenými klinickými studiemi. Podle nich mají rezonanční přístroje jen placebový efekt. Jeden z experimentů, který má ověřit účinnost frekvenční terapie, proběhl také na katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Byl zhotoven mikroskopický preparát s živými jednobuněčnými parazity (mimo jiné např. rodu Leishmania) a pomocí dvou elektrod byly přivedeny frekvence přesně podle doporučení rezonančních terapeutů (pro leishmanie to bylo zhruba 400 kHz). Smrtící působení na jednobuněčné organismy však nebylo potvrzeno.

Trichuris trichiuraZajímavým příkladem je přístroj Salvia. K tomuto zařízení jsou dodávány dřevěné kazety s ampulemi obsahujícími bílý prášek. Kazeta určená k diagnostice parazitárních infekcí obsahuje 64 ampulí, jejichž popisky naznačují, že lze velmi snadno a rychle prokázat přítomnost různých lidských, ale i zvířecích parazitů. V ampulích nejsou lyofilizáty infekčních agens, jak by se mohlo zdát, ale jsou zde nahrané pouze „informace“. Alergie, fobie nebo deprese, které lze v jiných sadách ampulí také nalézt, by se asi lyofilizovaly velice obtížně. Tyto ampule jsou během vyšetření postupně vkládány do otvoru v přístroji a na základě zvuku, který přístroj vydává, se určí, zda je pacient na dané agens pozitivní, či negativní. Hymenolepis diminutaPacient, jenž podstoupí vyšetření některým z uvedených přístrojů, obdrží seznam parazitů, obsahující zpravidla více než deset různých protozoárních i helmintárních agens. Často je soubor parazitů uváděn k jednotlivým orgánům. Díky povrchním znalostem šarlatánů tak vznikají někdy naprosto absurdní spojení jako například přítomnost roupů v mozku nebo střevního prvoka Balantidium coli v kolenním kloubu. Podivuhodná jsou i některá spojení infekčních agens a symptomů (např. Parkinsonova nemoc – Trichomonas vaginalis) či některá epidemiologická tvrzení (echinokokóza je v naší populaci častější než enterobióza, malárie a schistosomóza se běžně vyskytují na jižní Moravě). Klienti poradců a léčitelů jsou následně přesvědčováni o nutnosti aplikace antiparazitární terapie.

Podvodné antiparazitární přípravky

Antiparazitární přípravky doporučované šarlatány k léčbě parazitárních infekcí lze rozdělit na skutečné biologicky aktivní preparáty (praziquantel, dietylkarbamazin, ivermektin, albendazol, mebendazol nebo metronidazol) a pouhé doplňky stravy, jejichž antiparazitární účinek nebyl prokázán.

Skutečná antiparazitika však nelze získat bez lékařského předpisu, a proto jsou lidem nabízeny preparáty, které nebyly schváleny pro český trh, a jejichž užívání tedy nelze považovat za bezpečné. Jedná se o preparáty vyráběné v Indii či v Thajsku, které lze objednat většinou pouze přes internet, nebo o veterinární alternativy. Pacientům jsou doporučovány v nevhodném (nadměrném) dávkování a prakticky zbytečně, jak vyplývá z výše uvedeného. Takto podávaná terapie tak zbytečně pacienta zatěžuje a léčba domnělé parazitární infekce může oddálit řešení skutečné příčiny potíží pacienta. Pro ilustraci zde uvádíme dva „zázračné“ přípravky, jejichž účinnost nebo okolnosti jejich prodeje vzbudily pozornost odborné veřejnosti.

Detoxic

Detoxic byl nabízen na internetu jako „spolehlivý lék proti parazitům“, který mimo jiné „kompletně odstraní parazity a červy z vašeho těla“ a „chrání játra, plíce, žaludek a kůži před parazity“. Součástí prezentace Detoxicu jsou i rozhovory s neexistujícími odborníky na parazitologii z neexistujícího „Národního institutu parazitologie“. Jejich fotografie jsou převzaté z internetu, stejně jako fotodokumentace tkání postižených parazitárními infekcemi. Navíc většina těchto obrázků představuje zvířecí infekce, nikoliv lidské.

Na to, že se jedná o snůšku dezinformací a poplašných zpráv a že jde o podvodné jednání, upozornili parazitologové z Parazitologického ústavu Akademie věd ČR orgány státní správy. Dle vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), které byl podnět postoupen, byly internetové stránky provozovány z IP adresy lokalizované v USA, a to společností WhoisProtectService.net, Protectservis Ltd., Londýn. V době provádění kontroly stránky již nebyly aktivní. Státní zemědělská a potravinářská inspekce shledala, že se jedná o nekalé obchodní praktiky a neschválené zdravotní a léčebná tvrzení, ale vzhledem k lokalizaci a neaktivitě stránek není jejich provozovatel ze strany SZPI přímo kontrolovatelný.

V době, kdy vzniká tento článek, je na internetu opět k dispozici webová stránka, nápadně podobná té, na níž byl nabízen přípravek Detoxic. Nyní je nabízen přípravek s názvem Bactefort, který podle autorů stránek mimo jiné „odstraní parazity z těla a neutralizuje vajíčka parazitů“. Na stejném místě se lze dočíst, že přípravek obsahuje extrakty z ořešáku, máty, fenyklu a papáji. Autoři se opět snaží vyvolat u lidí strach, tentokrát pomocí údajných parazitů v rybách, zelenině a ovoci z obchodů a trhů. Nechybí ani poplašné zprávy o tom, že například „v Plzni je nakaženo 87 % obyvatel“ nebo že „95 % potravin je nakaženo parazity“. Dokonce je zde tvrzení, že „v ČR zemře ročně 50 000 lidí na parazitární infekce“, což by znamenalo, že zhruba každé druhé úmrtí u nás mají na svědomí právě parazitární infekce. Tato informace je zcela v rozporu s daty Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (www.uzis.cz). Nezbývá než doufat, že orgány státní správy zajistí zablokování těchto webových stránek, které šíří nepravdivé a poplašné informace o parazitárních nákazách v Česku.

MMS

Enterobius vermicularisDalším příkladem podvodného (nejen) antiparazitárního preparátu je látka známá pod zkratkou MMS – Master Mineral Solution (Mistrovský minerální roztok) nebo někdy také Miracle Mineral Supplement (Zázračný minerální doplněk). Vývoj jde i v této oblasti kupředu, a tak se můžete setkat i s pojmy jako MMS2, CDS, CDS2 a nejnověji pak s CDH, kde se místo kyseliny používá hydrogensíran sodný. Příprava MMS spočívá ve smísení běžně dostupných reagencií chloritanu sodného a roztoku kyseliny citronové nebo chlorovodíkové. Reakcí vzniká oxid chloričitý, sloužící mimo jiné k bělení textilu či papíru a také jako dezinfekce. Maximální povolená hodnota oxidu chloričitého v pitné vodě je 0,8 ppm, ale při aplikaci výše uvedeného postupu může pacient dostat až 150 ppm. MMS je tedy vodný roztok obsahující plynný oxid chloričitý. Podle propagátorů této léčebné metody jím lze léčit infekce způsobené parazity, bakteriemi i viry, ale také například krevní tlak, rakovinu, křečové žíly, imunitní poruchy atd. Ascaris lumbricoidesRoztok se doporučuje užívat vnitřně v minimálních, postupně se zvyšujících dávkách od 1 do 25 kapek. Pacienti se po něm údajně cítí skvěle, ale připouštějí reakce jako nevolnost, závratě, bolesti břicha, hlavy, očí atd. Základem přesvědčení o účincích MMS je víra, že se nejdřív musí pacientovi udělat špatně, což je znamení, že tělo vyplavuje parazity a patogeny. Ve skutečnosti se však jedná o typické příznaky otravy. Proto si tento přípravek vysloužil mezi vědci posměšnou přezdívku „savo“. V ohrožení jsou především děti a těhotné ženy. V případě pití vody ošetřené oxidem chloričitým existuje u těhotných žen zvýšené riziko předčasného porodu, narozené děti mohou trpět novorozeneckou žloutenkou a hrozí jim opožděný neurologický vývoj. MMS je dnes zakázán v Itálii, Španělsku, Austrálii a Kanadě. Úřady ČR, Slovenska či USA před jeho použitím varují. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) by s ohledem na prezentaci preparátu (má být účinný k léčbě 95 % všech nemocí) měl jako léčivý přípravek splňovat kritéria bezpečnosti, jakosti a účinnosti stanovená zákonem o léčivech. Ta ovšem nesplňuje. Nikdo z dovozců a výrobců nenechal MMS zaregistrovat jako lék, protože by neprošel. Věrohodné studie o účinnosti MMS proti jakékoli chorobě neexistují, stejně jako nebyl prokázán jeho vliv na imunitu. Jeden experiment proběhl recentně také na katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty UK. Laboratorní myši zde byly pokusně infikovány malárií a byl sledován vliv MMS na parazitémii a přežití hlodavců. MMS neměl ani částečný terapeutický efekt. Všechny myši „léčené“ MMS i ty, kterým byla podávána pouze voda, uhynuly do 19. dne po infekci na malárii.

Kde se bere tolik iracionality?

Na téma paraziti a alternativní/celostní medicína byla provedena dotazníková studie (dostupná na www.parazitologie.cz). Celkem 676 laických respondentů odpovídalo na otázky ohledně vlastních zkušeností s parazitárními infekcemi a jejich léčbou. Výsledky průzkumu nám umožňují nahlédnout do mysli pacientů a jsou velmi překvapivé. Dvě třetiny dotázaných uvedly, že mají s alternativní medicínou osobní zkušenost, a z toho zhruba polovina navštívila opakovaně nějakého léčitele nebo detoxikačního poradce. Přibližně polovina klientů alternativní medicíny měla „diagnostikovánu“ parazitární nákazu, většinou vysokofrekvenční analýzou. Celých 40 % respondentů věří, že většina onemocnění včetně nádorů, epilepsie, autismu, alergií či astmatu je způsobena parazity. Téměř polovina (47 %) všech dotázaných si myslí, že léčitelé a detoxikační poradci mají účinnější diagnostické a léčebné metody než lékaři. Lékaři jsou podle 47 % účastníků dotazníkového šetření podplaceni farmaceutickými společnostmi, a proto odmítají předepisovat léčivé přípravky typu MMS.

Je známo, že magické neboli iracionální myšlení je člověku bližší než myšlení kritické a racionální. Jde o přirozený jev, který má svoje evoluční, psychologické i sociální důvody. Nevýhodou je, že díky tomu lidé nejsou dostatečně odolní vůči různým podvodníkům, mezi něž nepochybně patří i šarlatáni v alternativní medicíně.

Skutečnost o parazitárních infekcích v ČR

Promořenost parazity je dnes zejména u lidí západní civilizace velmi nízká. Mimo jiné proto, že lidé v bohatých zemích netrpí nedostatkem potravy a kladou důraz na čistotu. Současné diagnostické metody umožňují velmi přesnou a spolehlivou diagnostiku parazitů člověka. V České republice je přes šest desítek laboratoří, které diagnostiku parazitů provádějí. Parazitologické vyšetření spočívá především v přímém průkazu parazita nebo jeho vývojového stadia. Při tom se využívá hlavně mikroskopu, neboť velikosti vajíček parazitických červů a cyst prvoků se pohybují zhruba od 5 do 200 mikrometrů. V některých případech lze provést i průkaz genetického materiálu parazitů či detekovat specifické protilátky tvořené v krevním séru pacienta. Kvalita práce laboratoří je pravidelně ověřována externím hodnocením kvality, jež organizuje Státní zdravotní ústav. Každá laboratoř tak musí správně vyhodnotit a interpretovat případné nálezy ve vzorcích rozesílaných Národní referenční laboratoří pro střevní parazitární infekce (NRL). Tato NRL také sbírá data o počtech vyšetřených vzorků a pozitivních nálezů (www.zuusti.cz). Z dat jasně vyplývá, že výskyt kdysi běžných parazitů v posledních desetiletích velmi výrazně poklesl. V roce 2016 bylo na střevní parazity vyšetřeno v ČR přes 90 000 vzorků od téměř 48 000 pacientů. Paraziti byli nalezeni ve 2 342 vzorcích. Nejčastějším nálezem je tradičně Enterobius vermicularis – roup dětský (1 865 vzorků); ostatní střevní prvoci a helminti byli zastoupeni pouze jednotkami nebo několika desítkami pozitivních vzorků. O závažnosti některých parazitárních infekcí probíhá diskuse a je možné, že některé druhy střevních prvoků budou definitivně zařazeny mezi střevní komenzály. V poslední době byla také opakovaně potvrzena hypotéza, že někteří střevní paraziti jsou v malém množství lidskému zdraví prospěšní. Na druhou stranu je třeba uvést, že existuje malá skupina pacientů, kteří trpí chorobným strachem z parazitů. Ti se dožadují dalších a dalších parazitologických vyšetření a s negativním laboratorním výsledkem nejsou spokojeni. Těmto pacientům by například frekvenční diagnostika a léčba mohly pomoci jako účinné placebo.

Doporučená literatura

1. VOTÝPKA, J., KOLÁŘOVÁ, I., HORÁK, P., et al. O parazitech a lidech. Praha: Triton, 2018.
2. KUCHTA, R. Pravda o parazitech a jejich vymítačích. Vesmír, 2015. Dostupné na www.vesmir.cz.
3. DITRICH, O. Alternativní diagnostika parazitů. Zprávy České parazitologické společnosti, 2013, 21. Dostupné na www.parazitologie.cz.
4. HEŘT, J. Alternativní medicína a léčitelství. Praha: Věra Nosková, 2011.
5. PODHORSKÝ, M. Pseudoparaziti – část I. aneb neexistuje člověk, který by nějakého parazita neměl. Zprávy České parazitologické společnosti, 2011, 19. Dostupné na: www.parazitologie.cz.


Tento článek je součástí vydání
Synlabianer 2018/02
Zobrazit jako .PDF
paraziti-myty-a-skutecnost.png
uvodnik_2.jpg 24.05.2017
Tomáš Hofman
uvodnik_3.jpg 22.08.2017
RNDr. Dana Hanuláková

Nejčtenější



Sexuálně přenosné infekce 2. část: bakteriální původci, jiní než Chlamydia trachomatis18.07.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Reprodukční imunologie15.02.2017 | Ing. Anabela Čížková | MUDr. Barbara Trnková

Sexuálně přenosné infekce 3. část: lidské papilomaviry (HPV)18.10.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů