Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

MUDr. Marek Antoš

mudr-marek-antos_1.png 06.12.2018 | Michael Hromada

Vystudoval obor všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě UK. Tři roky pracoval na interním oddělení v Podřipské nemocnici v Roudnice nad Labem, poté se rok věnoval vojenskému zdravotnictví. Následujících dvacet let strávil modernizací lékařských laboratoří na severu Čech. V červenci 2018 nastoupil do společnosti SYNLAB, kde je jako zástupce vedoucí laboratoře odpovědný za finální kontrolu výsledků.

Chemii a biochemii se věnujete celý svůj profesní život. Co vás k tomuto oboru přivedlo a co se vám na něm nejvíce líbí?

K chemii mě přivedli moji rodiče, kteří mě už od dětství podporovali ve vědeckém poznávání světa. Tatínek byl inženýr geodézie, geolog a kartograf. Chodíval se mnou sbírat horniny, minerály a zkameněliny, které jsme pak společně pojmenovávali a klasifikovali.

Postupem času jsem se při poznávání nerostů začal zajímat i o jejich chemické složení, což mě dovedlo až k intenzivnímu studiu anorganické chemie. V tom mi hodně pomohla moje milovaná maminka, která tehdy pracovala jako chemická inženýrka ve velké chemické továrně v Ústí nad Labem, shodou okolností v místě, kde se odehrává děj Páralova románu Mladý muž a bílá velryba. Občas mě brala na návštěvu do výzkumné laboratoře, z čehož jsem byl vždy absolutně nadšený. Maminku jsem obdivoval a chtěl jsem jít v jejích stopách, a tak se zrodil můj sen pracovat v laboratoři.

S aplikovanou vědou jsem se setkával i o prázdninách, které jsem vždy trávil u svých prarodičů. Ti u sebe doma dříve provozovali zubní ambulanci s laboratoří a asi vás už v tuto chvíli nepřekvapím, když řeknu, že mou nejoblíbenější hračkou bylo právě vybavení laboratoře. Nejradši jsem měl lihový laboratorní kahan s modelovacím voskem a zubní vrtačku s frézkami a bruskou.

Na chemii se mi líbí zejména to, jak významným způsobem přispívá k pokroku lidstva. Její poznatky se uplatňují téměř ve všech odvětvích lidské činnosti. Chemii vděčíme za výrobky, se kterými se setkáváme každý den. Na mysli mám například zubní pastu, mýdlo, barviva, ochucovadla, léky, kosmetiku, lepidla a mnoho dalších produktů.

Ve zdravotnických laboratořích pracujete přes 20 let, jak se za tu dobu změnily? Jakým způsobem se proměnila podoba vaší práce?

Velkou změnu přinesl rychlý rozvoj polovodičové technologie. Pokrok v elektronice a jemné mechanice ve spojení s přesnou optikou umožnil vznik nových, velmi výkonných, přesných a spolehlivých laboratorních přístrojů. Díky počítačové technice je analýza mnohem přesnější a rychlejší. Velké laboratorní stoly se skleněným nádobím, jako jsou kádinky, baňky a zkumavky, nahradily malé plastové nádobky a počítačem řízené analyzátory.

Přestože při práci velmi oceňuji současné moderní přístroje, jsem zároveň opravdu rád, že jsem na začátku své biochemické praxe ještě zažil i provoz laboratoří bez počítačů. Bavilo mě, že jsem měl tehdy blízko k chemii. Připravoval jsem roztoky, reagencii pro fotometrické analýzy, ručně jsem vážil, míchal, rozpouštěl a odměřoval chemikálie. Měření jsem prováděl na jednoduchých fotometrech. Výsledky analýz jsme zapisovali ručně do velké laboratorní knihy a pak ještě přepisovali do žádanek na vyšetření. Vše bylo na papíře. Potom se v laboratoři objevil první počítač pro vykazování výkonů pojišťovně a jejich další zapojení na sebe nenechalo dlouho čekat. Dnes už se na počítači odehrává většina mé práce. Díky nim jsou ale všechny testy mnohem přesnější, práce je čistá, bezpečná a bez rizika kontaktu s toxickými látkami. Vše je také ekologičtější, protože moderní stroje spotřebují jen minimální množství chemikálií.

V minulosti bylo při práci v laboratořích největším problémem sehnat laboratorní techniku, čisté chemikálie a přesné kontrolní materiály, které byly velmi drahé, a navíc nedostupné na východních trzích. Dnes je tak široká nabídka kvalitních přístrojů a reagencií, že je naopak těžké si z tolika možností něco vybrat.

Je za vámi vidět velký kus práce v rozvoji regionálních laboratoří na severu Čech. Přesun do velké laboratoře v Praze pro vás pravděpodobně znamenal velkou změnu. Co vás nejvíce překvapilo a oslovilo?

Nejvíce mne překvapilo a potěšilo, jak velké množství biologického materiálu dokáže naše laboratoř každý den zpracovat. Obdivuji také špičkovou kvalitu přístrojové techniky, skvělou organizaci provozu laboratoře a početný tým vysokoškolsky vzdělaných analytiků.

V laboratoři SYNLAB máte na starost zejména finální kontrolu výsledků, je to ale při současném technologickém vybavení vůbec potřeba?

Kontrola je potřeba vždycky a bude to tak přes veškerý pokrok v oblasti techniky i do budoucna. Stroje nemají mysl ani duši. Jsou v jistém smyslu naprosto hloupé a bezduché. Člověk je musí správně nasměrovat a starat se o ně. Každý den je nutné techniku čistit, nastavovat a udržovat. Během své dlouholeté praxe jsem se naučil laboratoř každodenně procházet a kontrolovat. Poslouchám, dívám se. Každý zvuk, obraz nebo vůně mi napoví o možném problému, který mohu zachytit v zárodku a vyřešit ještě předtím, než začne mít dopad na chod laboratoře. Jsem s laboratoří rád v určitém spojení.

Jak jsou na tom laboratoře SYNLAB s rychlostí? Za jak dlouhou dobu jsou výsledky obvykle k dispozici?

Většina výsledků je dostupná do druhého dne. Výsledky statimových vyšetření do dvou hodin.

Laboratoře SYNLAB jsou vybaveny celou řadou nejmodernějších přístrojů, které trh nabízí, máte mezi nimi svého favorita?

Mým oblíbencem je biochemický analyzátor AU5800 (dříve OLYMPUS). Jedná se o nádherné dílo japonských inženýrů, které je dle mého názoru ve své kategorii nejlepší na trhu. Zejména si cením velmi spolehlivé mechaniky, přesné optiky, měřících kyvet z kvalitního skla a odolných elektrod pro měření minerálů. Robustní konstrukce a vysoký výkon tohoto stroje zaručí bezproblémový provoz laboratoře i při velkém zatížení. Lehce zvládne i zpracování neobvyklých vzorků biologického materiálu a imunochemické vyšetření.

Pravidelně se účastníte mezinárodních kongresů na téma technologie laboratorní diagnostiky. Dokázal byste odhadnout směr vývoje oboru?

To je velmi těžké. Za posledních 20 let jsme prožili úžasný technologický skok. Každý den věda proniká hlouběji do nitra hmoty. Doporučuji navštívit CERN a prohlédnout si volně přístupné expozice historie výzkumu elementárních částic a vzniku vesmíru. Návštěva tohoto výzkumného centra mi přinesla mnoho odpovědí na základní otázky fyziky elementárních částic a podstatným způsobem mi přiblížila oblast kvantové mechaniky.

Když se zamyslím nad budoucností laboratoří, představím si takovou mobilní minilaboratoř, kterou budou pacienti nosit v podobě náramkového čidla. Princip měření bude postaven na analýze odráženého záření, které dopadá na lidské tělo. Ve většině případů tedy odpadne nutnost odběru biologického materiálu. Výsledky se budou z náramku průběžně odesílat do centrální laboratoře k podrobnější analýze. Získáme tím možnost neustálého proudu informací o biologických procesech v organismu jedince a tím i jednodušší odhalování příčin onemocnění na individuální úrovni.

Z vašich odpovědí je zřejmé, že patříte mezi vzácné případy lidí, kteří mají svou práci zároveň jako svého koníčka. Věnujete se ve svém volném čase také něčemu dalšímu?

Rád jezdím na kole do přírody. Před pár lety jsem si pořídil velmi pohodlné lehokolo, na kterém si užívám krásy Polabské cyklostezky. Do náročnějšího terénu se ale více hodí celoodpružené horské kolo, takže to střídám. V červenci jsme s mladším synem jeli do Nového Města pod Smrkem, kde je naprosto úžasný areál cyklostezek v krásné krajině mezi stromy, kameny a lesními prameny. Občas můžete jet dokonce po dřevěných lávkách nad bažinami.

Baví mě také botanika, rád navštěvuji botanickou zahradu v Troji. Jsem velmi zvědavý na výsledek rekonstrukce její japonské části.


Tento článek je součástí vydání
Synlabianer 2018/02
Zobrazit jako .PDF
mudr-marek-antos_1.png
reprodukcni-imunologie.jpg 15.02.2017
Ing. Anabela Čížková ,MUDr. Barbara Trnková

Nejčtenější



Sexuálně přenosné infekce 2. část: bakteriální původci, jiní než Chlamydia trachomatis18.07.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Reprodukční imunologie15.02.2017 | Ing. Anabela Čížková | MUDr. Barbara Trnková

Sexuálně přenosné infekce 3. část: lidské papilomaviry (HPV)18.10.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů