Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Molekulární diagnostika solidních nádorů v rámci Laboratoře molekulární diagnostiky synlab czech

Onkologie je dnes oborem zaujímajícím přední místo ve světě moderní medicíny. Díky řadě nových terapeutických přístupů a moderní farmakologii je účinným bojovníkem s nádory. S rozvojem molekulární biologie se otevírají i nedozírné možnosti v biologické léčbě, která je závislá na kvalitní molekulární diagnostice, predikující možné použití monoklonálních terapeutických protilátek či inhibitorů tyrozin kinázových domén. S rozvojem nových poznatků o molekulární podstatě nádorů, fungování signálních drah a předávání informací, mikroprostředí nádorů a jeho heterogenity jsou na nás kladeny zvýšené nároky na molekulární testování onkologického pacienta.

V rámci Laboratoře molekulární diagnostiky, synlab czech, Laboratoř Praha, Evropská 176/16 se snažíme zavést řadu vyšetření, která mohou pomoci v molekulárním profilování onkologického pacienta v návaznosti na léčbu či prognózu, pomoci snížit nežádoucí vliv onkologické léčby, zvýšit její kvalitu. V neposlední řadě zavádíme řadu diagnostických molekulárních markerů pro různé typy solidních nádorů.

Prací laboratoře není jen molekulární diagnostika solidních nádorů, ale také experimentální část, která je značnou částí této nově zaváděné oblasti testování.

Mezi nabízená vyšetření v návaznosti na následnou léčbu lze zařadit analýzy z oblasti farmakogenomiky. Jedná se o specifické genetické testy na úrovni DNA získané z periferní krve pacienta. Testují se mutace v genech účastnících se metabolických drah léčiv, jako jsou chemoterapeutika. Na výsledku testů pak záleží nasazení chemoterapie v různých režimech. Jedná se především o test rizika toxicity při podání 5-FU u onkologických pacientů. Test detekuje prioritní mutaci genu pro dihydropyrimidin dehydrogenázu (DPYD). Dále lze zmínit test senzitivity na léčbu monoklonální protilátkou trastuzumab u karcinomu prsu a cetuximab u kolorektálního karcinomu. Test detekující dvě mutace H131R a F158V v genu pro Fc gama receptor.

Dále lze nabídnout vyšetření dědičné predispozice pro nádor tlustého střeva. Test je zaměřen na analýzu mutací v genech MLH1, PMS2, MSH2, MSH6 spojovaných se vznikem nádoru tlustého střeva i v mladém věku. Významný prognostický faktor jak u hereditární, tak sporadické formy nádoru.

Z prediktivně diagnostického hlediska lze nabídnout mutační analýzu bodové mutace genu BRAF v léčbě maligních melanomů, sloužící jako prediktor pro nasazení biologické léčby, která je doposud v jednání. První výsledky již byly předneseny v rámci kazuistického sdělení na Genetické konferenci v Českých Budějovicích, viz abstrakt:

„Molekulární analýza genu BRAF a záchyt minoritní mutace u uveálního melanomu
Libor Staněk1,2, Michal Vočka1, Petra Tesařová1, Luboš Petruželka1, Lenka Riegelová2
1.Onkologická klinika, 1. LF UK a VFN v Praze
2.synlab czech, Praha

Uveální melanom je nejčastějším a také nejzávažnějším primárním intraokulárním nádorem dospělých. Histologicky vzniká z melanocytárních buněk cévnatky představujících až 90 % uveálních melanomů, vzácně pak z řasnatého tělíska či duhovky. Incidence dle SVOD je u tohoto maligního onemocnění ve světě 6 – 10 případu na 1 milion obyvatel za rok. Věkový medián je 65 let, muži jsou postihováni častěji než ženy. Námi jsou prezentovány dva histologicky potvrzené případy uveálního melanomu po enukleaci, u nichž byla cytogeneticky prokázána amplifikace 6p25 (RREB1) metodou FISH (Vysis Abbott Molecular Probe, USA). Následně byla provedena mutační analýza genu BRAF (StripAssay; ViennaLab, Austria) a výsledky byly potvrzeny pomocí sekvenace (GS Junior, Roche). V obou případech byla prokázána mutace V600 (exon 15) genu BRAF a detekována minoritní mutace V600K (1798_1799GT>AA), která není u uveálního melanomu běžně popisována.

Na základě doložených analýz je možno konstatovat, že v případech uveálního melanomu můžou být detekovány i minoritní mutace a tito pacienti mohou být vyhodnoceni jako vhodní pro léčbu pomocí tyrosin-kinázových inhibitorů (TKI).“

Dále nově zavádíme cytogenetickou diagnostiku metodou FISH chromozomových změn u  karcinomu močového měchýře, která je prováděna z močového sedimentu.

Nejnovějším testem je Epi Pro Colon, který nabízí přesnou detekci CRC velice komfortním způsobem ze vzorku krve.  Na rozdíl od jiných testů totiž zjišťuje přítomnost kolorektálního karcinomu prostřednictvím krevních odběrů, což je pro pacienta jednodušší, rychlejší a pohodlnější. Test spočívá v analýze genů pro Septin9. Testovaný člověk tak nemusí podstupovat nepříjemná a časově náročná vyšetření. Jedná se o detekci metylované a bisulfidicky konvertované DNA genu Septin9 ze vzorků lidské plazmy. Přítomnost metylovaného genu Septin9 je asociována s přítomností kolorektálního karcinomu (CRC) a může pomoci při jeho detekci.  Cytozinová residua v oblasti v2 genu Septin9 jsou metylována ve tkáni s kolorektálním karcinomem (CRC), ale nikoliv ve zdravé sliznici tračníku. Tato aberantní metylace může být specificky amplifikována z DNA přítomné v krevním řečišti. Test se senzitivitou 81 % dokáže odhalit, zda je pacient nemocný. Používaný Guajakový test okultního krvácení má přitom sensitivitu 37 %. Test umí zachytit již počáteční stádium onemocnění, čímž zvyšuje šance na úplné vyléčení.

Vyšetření, které se snaží snížit nežádoucí vliv onkologické léčby, zlepšit její kvalitu u onkologicky nemocných, je testování trombofilních mutací. Riziko vzniku hluboké žilní trombózy onkologických pacientů je až 7x vyšší oproti ostatním jedincům.  Pokud jsou onkologicky nemocní pacienti navíc nositelem některé z trombofilních mutací (Faktor II Prothrombin, Faktor V Leiden), je toto riziko ještě 2x vyšší. U onkologicky nemocných s metastazujícím nádorem a trombofilní mutací je riziko hluboké žilní trombózy velice vysoké.  Tento fakt ukazuje na nutnost profilaxe nízkomolekulárním heparinem.

Za experimentální část lze jmenovat například testování genu JAK2 u karcinomu prsu, které bylo prezentováno na Cytogenetických dnech v Hradci Králové, viz abstrakt:

„Cytogenetická analýza genu JAK2 u pacientek s tripl negativním karcinomem prsu – pilotní studie
Libor Staněk1,2, Petra Tesařová1, Michal Vočka1, Lenka Riegelová2
1.Onkologická klinika, 1. LF UK a VFN v Praze
2.synlab czech, Praha

Gen JAK2 je lokalizován na chromosomu 9p24.1 a jeho produktem je proteinová tyrosin kináza, hrající roli při transdukci signálu mezi membránovými receptory růstových faktorů, intracelulárními signálními molekulami a podílející se na cytokinové signalizaci. Mutace V617F genu JAK2 (Janusova kináza 2) způsobuje porušení autoinhibiční aktivity a podporuje maligní transformaci a proliferaci. Mutace a translokace zahrnující oblast JAK2 genu byly doposud pozorovány u myeloproliferativních onemocnění. Jako nejčastější je u tohoto genu pozorována mutace V617F, v případě translokace jsou popisovány nejčastější fúzní partneři  PCM1, BCR, ETV6 (TEL), SSBP2 a 3q21. Poslední studie ovšem ukazují na možnou somatickou amplifikaci chromozomové oblasti 9p24.1, kódující  JAK2 u tripl negativního karcinomu prsu (TNBC), a to v souvislosti s horší prognózou a kratší dobou přežití. Studie Michael T. Barrett, Karen S. Anderson, et all. Oncotarget, Vol. 6, No. 28 z Mayo Clinic v Arizoně, USA ukázala, že amplifikace tohoto genu je spojena se zvýšenou expresí JAK2 u TNBC, což má za následek aktivaci signální dráhy PD-1 a identifikuje pacientky se špatnou prognózou. Další studie provedená na devíti TNBC buněčných liniích skupinou Chen M, Andreozzi M, Gonzalez-Malerva L, et all. Abstrakt SABCS 2015 San Antonio z Mayo Clinic v Arizoně, USA ukazuje na možnou inhibici buněčné proliferace u TNBC pomocí JAK1/JAK2 inhibitoru ruxolotinibu v přítomnosti amplifikace genové oblasti 9p24.1, za současné overexprese JAK2.

Cílem naší pilotní studie bylo na kohortě 20 pacientek s diagnostikovaným a potvrzeným (ER a PR pomocí IHC, amplifikace genu Her-2/neu pomocí FISH) tripl negativním karcinomem prsu (TNBC) provést cytogenetickou analýzu genu JAK2 a zavést metodiku. Pomocí cytogenetických metod FISH budou analyzovány numerické změny chromozomové oblasti 9p24.1, včetně možných translokací tohoto genu. Na základě získaných cytogenetických dat genu JAK2 se pokusíme zavést toto vyšetření do rutinní diagnostiky TNBC.“

Závěrem lze říci, že naší snahou je rozšíření portfolia molekulárních analýz o diagnostiku solidních nádorů, a tím nabízet kompletní spektrum molekulárních vyšetření v medicíně, a to jak pro nemocnice, tak samoplátce.


Tento článek je součástí vydání
Synlabianer 2016/04
Zobrazit jako .PDF
molekularni-diagnostika-solidnich-nadoru-v-ramci-laboratore-molekularni-diagnostiky-synlab-czech.jpg

Nejčtenější



Sexuálně přenosné infekce 2. část: bakteriální původci, jiní než Chlamydia trachomatis18.07.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Sexuálně přenosné infekce 3. část: lidské papilomaviry (HPV)18.10.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Reprodukční imunologie15.02.2017 | Ing. Anabela Čížková | MUDr. Barbara Trnková