Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Funkční medicína aneb změna přístupu

Často slyšíme, že klasická medicína tak, jak je dnes praktikována, je to nejlepší, co můžeme mít. Ale je tomu skutečně tak? Doopravdy jsou léky řešením epidemie chronických nemocí, které čelíme, s neustále se navyšující incidencí chronických onemocnění? Ano, žijeme sice déle, ale za cenu žití v nemoci. Od roku 1961 se průměrný věk dožití ve zdraví nezměnil – 62 let. Opravdu je to ten nejlepší výsledek, kterého můžeme v 21. století dosáhnout? Skutečně je délka života hlavním kritériem? Není spíše potřeba důsledněji řešit kvalitu života a prožívání? Nová generace Američanů se má dožít nižšího průměrného věku dožití než generace jejich rodičů. A nebudeme daleko od pravdy, když budeme předpokládat, že tento trend nemine i nás. V dnešní rychlé době hledají lidé rychlá řešení, proto hrají léky ve společnosti stále obrovskou roli. Pozitivní však je, že se zvyšuje poptávka po alternativách. Lidé nestojí o užívání léků do konce života, ale chtějí vědět, proč jsou nemocní a co mají udělat pro to, aby bylizdraví. A právě zde se dostáváme k tzv. funkční medicíně, které jsem certifikovaným praktikem (CFMP, certified functional medicine practitioner) a rád bych vám ji tímto článkem přiblížil.

Unikátní přístup ke klientovi

Funkční medicína se od 90. let vyvíjí v Americe a následně v Evropě po boku medicíny klasické. Není však medicínou alternativní. Dalo by se spíš říci, že se jedná o renesanci medicíny jako takové, o návrat ke kořenům, ale v moderním kabátku. Funkční medicína byla vytvořena lékaři jako reakce na vývoj incidence chronických onemocnění, proto ji já osobně za alternativní  medicínu nepovažuji. Je praktikována klasicky studovanými lékaři, využívá moderní přístrojové diagnostiky, krevních testů, zkrátka všeho, co moderní medicína nabízí, ovšem s jiným přístupem. Liší se podstatou uvažování, přístupem k nemoci, ke zdraví, ale i přístupem ke klientovi.

Klasická medicína tak, jak ji známe a jako lékaři praktikujeme, se za posledních 100 let zásadně posunula a udělala obrovský pokrok. V oblasti akutní medicíny je naprosto efektivní a precizní. Tento pokrok zajistil zásadní prodloužení věku dožití. K řešení chronických nemocí nicméně přistupuje stejným způsobem, jako by se jednalo o akutní stav, který je potřeba zaléčit. Proto nabízí každý den lék na zablokování vysokého krevního tlaku, neřeší už ale důvod, proč se daný organismus zvýšením tlaku krve projevuje. Hormon na podporu nedostatečně funkční žlázy s vnitřní sekrecí. Biologickou léčbu na blokování zánětlivých markerů. Každý den nabízí lék na blokování vysokého cukru v krvi, ale nevede člověka k nápravě a změně vnitřního prostředí, aby se cukr ustálil sám o sobě. Ano, neustálé obnovování a udržování dynamické rovnováhy je základní schopnost organismu. Nevyžaduje, aby mu to někdo diktoval, potřebuje k tomu mít jen správné podmínky. A tyto podmínky lze vytvořit a zdraví obnovit. Proto absolutně nesouhlasím s tezí o nevyléčitelných nemocech. Chronické nemoci nejsou léky vyléčitelné, z podstaty to není možné, jelikož léky neobnovují narušené systémy, ale blokují symptom. Znamená to nutně, že se různé systémy nemohou obnovit do správné funkce? Neznamená. Jen je potřeba změnit systémovou chybu. A to nelze bez pochopení důvodu, proč k ní u konkrétního člověka došlo a za jakých okolností.

Roli vlivu na organismus hraje dnes v 21. století často mnoho věcí, jak praví rčení „tisíc maličkostí umořilo vola“. Tyto faktory se nacházejí v oblastech, které nás jako lidi formují. Je to kvalita prostředí, ve kterém žijeme, kvalita vztahů, které máme, a kvalita životního stylu, který volíme. Přesně v těchto oblastech se dá najít těch tisíc maličkostí. Dobrá zpráva však je, že se většinou o tisíc faktorů nejedná, jelikož pouze několik z nich hraje roli významnou. K jejich identifikaci je potřeba mít na klienta čas a důsledně s ním probrat anamnézu a časovou osu důležitých aspektů a událostí v jeho životě a jeho stylu života a prožívání. Je potřeba navázat vztah založený na důvěře a pochopení a hledat klíč, jak klienta motivovat k potřebným změnám. Ano, hlavním léčivem funkční medicíny je změna, ta je to, co léčí a dokáže i vyléčit. Ale samozřejmě ne každý jí je schopen. Proto není funkční medicína pro každého, ani pro každého klienta, ani pro každého lékaře. Je pro pacienta, který je ochoten převzít zodpovědnost za svůj život a zdraví, a pro lékaře, který si je schopen praxi uzpůsobit tak, aby měl na lidi dostatek času a zároveň chuť řešit klienta komplexně. V tomto případě může být funkční medicína velmi efektivní a může vypadat jako zázrak uzdravení bez léků. Tím zázrakem však není funkční medicína, ale příroda a její samouzdravovací procesy v každém z nás, které je jen potřeba podpořit. Už Hippokrates pronesl: „To, co skutečně léčí, jsou naše samouzdravné schopnosti.”

Jak konkrétně probíhá proces léčení?

Proces začíná přibližně 60minutovým rozhovorem mezi pacientem a lékařem s důslednou anamnézou a vytvořením časové osy důležitých faktorů. Již v průběhu tohoto rozhovoru je klient informován o tom, co vše se jakým způsobem mohlo podílet na vzniku jeho aktuálních potíží. Na konci rozhovoru lékař zváží a zvolí, které adekvátní testy je potřeba udělat. Správný test je ten, ze kterého se lékař dozví takové informace k danému případu, které se mu budou hodit pro stanovení personalizovaného léčebného plánu. Ten bude obnášet změny životního stylu a práci s nejrůznějšími stresory. Zde to vypadá stejně jako v klasické praxi, zásadních rozdílů je však několik.

První důležitý aspekt personalizované medicíny je, že se ke každému klientovi přistupuje jako k unikátní bytosti, která má naprosto originální nastavení svých fyziologických a psychoemocionálních stránek fungování a řízení a udržování takzvané homeodynamiky, tedy dynamické rovnováhy. Každý jsme originál. Nikdy nekráčel a už nikdy po zemi nebude kráčet nikdo takový, jako jste vy nebo já. Proto není možné přistupovat ke všem stejně. Myslet si, že pro každého platí stejné referenční rozmezí nejrůznějších laboratorních markerů, že každý bude na léčbu reagovat shodně, že není potřeba zcela precizně nastavovat každý proces, postup a léčebné prostředky, je bláhové. Aby se dalo tomuto aspektu dostát, je potřeba mít na klienta a jeho příběh čas. To je první obrovský rozdíl vůči péči klasické, kde čas na nikoho není a dá se tedy pochopit určitý redukcionistický přístup. Nelze ho ale zároveň pasovat do role jediného správného.

Právě s časem úzce souvisí jeden zásadní bod funkční medicíny, a tím je důkladná anamnéza. Jak řekl Sir Wiliam Osler, lékař a zakladatel nemocnice Johna Hopkinse: „Pokud budete poslouchat pacienta, řekne vám diagnózu.“ Anamnéza je pro celý proces léčení naprosto klíčová. Léčeného člověka je potřeba poznat, navázat s ním vztah, důvěru, znát jeho příběh od počátku jeho vzniku, poukazovat na důležité body, křižovatky a faktory největšího vlivu. Díky tomuto procesu přichází první možné poznání příčinných faktorů, kvůli kterým se klient dostal do potíží. Člověk musí pochopit, proč vlastně onemocněl! To magické proč je nejdůležitější esence celého procesu uzdravení.

Magické proč aneb hledání příčin

Na základě detailní anamnézy přichází rozvaha o použití vhodných testů. Lékař znalý komplexního fungování lidského organismu si musí sám určit, co vše potřebuje o daném člověku vědět. Ohledně služeb v oblasti laboratorního vyšetření na naší klinice spolupracuji s českou laboratoří SYNLAB, německou Biovis a polskou MRT. Funkční medicína používá stejné laboratoře jako klasičtí lékaři, ale již od počátku s jiným způsobem uvažování. Díky těmto možnostem jsem schopen dozvědět se skutečně do hloubky, jakým způsobem se narušilo fungování fyziologických, biochemických, metabolických, hormonálních nebo imunitních pochodů daného klienta.

Po detailní anamnéze a laboratorních testech se měří zátěž autonomního nervového systému, tedy systému reagujícího na stres. Tím zjistíme, jak je organismus schopen odolávat nejrůznějším formám stresorů a do jaké míry je již přetížen a vyčerpán. Stejně tak se postupuje i u systému hormonálního a dalších. Všechny výsledky je pak potřeba důsledně probrat s klientem, a to právě proto, abychom zjistili ono magické proč. Klient musí pochopit, co se v něm děje a jakými faktory si způsobil svou nemoc.

Na základě detailních informací a zjištění, jakým způsobem byla u pacienta vychýlena ona homeodynamická rovnováha, se můžeme společně s klientem vydat na cestu změny, na cestu k uzdravení. Nejdeme tedy pouze cestou blokování jednotlivých symptomů, které se v čase, a i s přibývající řadou léků, pouze řetězí.

Cestou ke zdraví je změna, vnitřní i vnější

Co si tedy představit pod cestou k uzdravení skrze změnu? Už máme detailní informaci o životním příběhu, životním stylu, způsobu stravování a faktorech klienta, které narušily jeho vnitřní rovnováhu, a tím způsobily narušení fungování důležitých fyziologických regulačních mechanismů. Tyto faktory mají vždy kořeny ve dvou hlavních oblastech – ve vnějších, jako je strava, spánek, pohyb, hydratace, životní prostředí, a vnitřních psychoemocionálních, kde jde hlavně o kvalitu vztahu k sobě samému, a tím i o kvalitu vztahů k ostatním v okolí.

Cestou je tedy míněna cílená změna životního stylu a stravování, změna skrze adekvátní pohybové aktivity, cílená práce s páteří a dýchacím stereotypem. Proměna přichází i aktivací lymfatického systému, doplněním všech chybějících mikronutrientů podle výsledku testu úrovně nitrobuněčných mikroelementů, prostřednictvím regulace hormonálního a imunitního systému pomocí takzvaných adaptogenů, ale i cílenou prací s naším mikrobiálním prostředím a střevem. Nejdůležitější je však motivovat klienta ke změně přístupu k sobě a k životu.

Druhou stranou mince je cílená cesta za sebepoznáním. Každý klient by se měl dozvědět, kdo skutečně je a co opravdu v životě chce. I to je cesta ke zdraví. Proto je důležitou složkou funkční medicíny i týmová spolupráce, při které s vyšetřujícím lékařem často spolupracuje fyzioterapeut, výživový poradce vyškolený ve funkční výživě, psychoterapeut či kouč. Tento tým spolu s klientem táhne v procesu uzdravování za jeden provaz.

Pro jaké lékařské obory je funkční medicína vhodná?

Funkční medicína je vhodná převážně pro praktické lékaře a lékaře vnitřního lékařství. Proto jsme s kolegyněmi Evou Hájkovou a Žanetou Kremsa založili Institut funkční medicíny a výživy, kde nabízíme certifikované kurzy funkční medicíny pro lékaře a kurzy funkční výživy pro výživové terapeuty. Všichni jste vítáni. Čím více lékařů bude mít v repertoáru také prvky funkční medicíny, tím více se bude moci naplnit poptávka lidí hledajících cestu ke zdraví a nebudou odkázáni pouze na různé často pochybné praktiky medicíny alternativní. Více se můžete dozvědět na www.ifmv.cz, či nás kontaktovat na info@ifmv.cz.


Tento článek je součástí vydání
Synlabianer 2019/01
Zobrazit jako .PDF
funkcni-medicina-aneb-zmena-pristupu.jpg
uvodnik_2.jpg 24.05.2017
Tomáš Hofman

Nejčtenější



Sexuálně přenosné infekce 2. část: bakteriální původci, jiní než Chlamydia trachomatis18.07.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Sexuálně přenosné infekce 3. část: lidské papilomaviry (HPV)18.10.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Reprodukční imunologie15.02.2017 | Ing. Anabela Čížková | MUDr. Barbara Trnková