Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Fekální bakterioterapie – netradiční možnost léčby rekurentní klostridiové kolitidy

Bakterie Clostridium difficile byla popsána již ve 30. letech minulého století. Do povědomí odborné veřejnosti se dostala až ve druhé polovině 70. let, kdy se objevily první případy průjmů a střevních zánětů spojených s antibiotickou léčbou.

Příčinou byly kmeny C. difficile, které produkovaly toxiny A (enterotxin) a toxin B (cytotoxin). Později byl popsán ještě toxin binární s málo známým účinkem [1].

Možnosti léčby tohoto onemocnění jsou léčba antibiotiky, nejčastěji je používán metronidazol pro nekomplikované případy. Pro případy s těžkým průběhem přichází v úvahu vankomycin a fiomicin. Antibiotika naruší fyziologickou bakteriální flóru a tím uvolní niku pro klostridia, což má často za následek opakování infekcí způsobených C. diffi    cile. Pro odstranění tohoto nepříznivého stavu bylo navrženo několik postupů při aplikaci antibiotik (např. postupné snižování dávek nebo náhrada za fidaxomicin), doplnění stravy probiotiky a fekální bakterioterapie [2].

Fekální bakterioterapie je obvykle indikována v případě rekurencí této infekce. Jejím úkolem není odstranit patogenní agens, ale obnova střevní mikroflóry, která za běžných okolností zabrání uchycení a rozmnožení klostridií. Metoda fekální bakterioterapie je v určité podobě známa již ze starověku a byla též používána u zvířat veterinárními lékaři. U lidí byla u klostridiové infekce použita poprvé v roce 1958 [3] a k širšímu použití došla až v posledních letech. V naší republice se již používá na dvou desítkách pracovišť.

Pro tuto metodu je potřeba nejprve najít vhodného dárce. Často to bývá rodinný příslušník nebo přítel rodiny. Podmínkou je, aby byl a cítil se zdráv, nebral v poslední době antibiotika, nebyl v tropických zemích. Dárce je dále vyšetřen podobně jako při předoperačním vyšetření a to je doplněno vyšetřením na střevní patogeny. Přesně dané schéma patřičných vyšetření nebylo zatím ustanoveno.

Existují 2 přístupy aplikace – nasojejunální sondou nebo rektální cestou. Pro tento účel musí být stolice dárce náležitě upravena, tedy rozmíchána ve fyziologickém roztoku a zbavena větších částí. Stolice dárce by měla být co nejčerstvější (nejdéle do 6 hod. po defekaci) a proto je výhodné provádět přípravu na stejném pracovišti jako transplantaci. Pro přípravu se obvykle používá 50 g stolice do 200 ml fyziologického roztoku, rozmíchá se krátce mixérem a přefiltruje se přes gázu (nejlépe nejprve přes jednoduchou a v následném kroku přes dvojitou). V naší laboratoři pracujeme se sterilními pomůckami, aby nedošlo k zavlečení některého patogenu z vnějšího prostředí. Vše provádíme v laminárním boxu (viz obr.1). Suspenze může být aplikována ihned po přípravě. Další možnost je suspenzi hluboko zmrazit při –80 °C s přídavkem 10% glycerínu pro pozdější použití.

V naší laboratoři bylo připraveno v posledních 3 letech 8 suspenzí pro pracoviště ISCARE. U 3 případů recidivující klostridiové kolitidy došlo po jednorázové aplikaci k trvalému vyléčení. V ostatních případech (ulcerózní kolitida nebo těžká forma dráždivého tračníku) byl efekt pouze přechodný nebo žádný (M. Lukáš, osobní sdělení 2016).

Metoda fekální transplantace má podle literárních údajů cca 80% úspěšnost, je relativně levná (pouze vyšetření dárce stojí peníze) a bezpečná. Střevní mikroflóra pacienta je po fekální bakterioterapii podobná mikroflóře donora.

V poslední době se uvažuje o použití této metody i u jiných onemocnění (např. u ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby, ale i některých dalších autoimunních onemocnění). Tyto práce jsou zatím v oblasti experimentu a je třeba počkat na seriózní studie.

 

Použitá literatura:

  1. Beneš J, Husa P, Nyč O, Polívková S. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile. Klin. Mikrobiol. Inf. Lék., 2014, 20 (2): 50–56
  2. Beneš J,Polívková S. Antibiotická léčba klostridiové kolitidy. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol., 65, 2016, č. 1, s. 15–24
  3. Eiseman B, Silent W, Bascom GS, Kauvar AJ. Fecal enema as an adjunct in the treatment of pseudomembranous enterocolitis. Surgery 1958; 44: 854–9. 11.

Klíčová slova:
bakterioterapie

Tento článek je součástí vydání
Synlabianer 2016/03
Zobrazit jako .PDF
fekalni-bakterioterapie-netradicni-moznost-lecby-rekurentni-klostridiove-kolitidy.jpg
ockovani-v-ordinaci-praktickeho-lekare-soucasnost-a-ocekavane-zmeny-od-roku-2018.jpg 30.11.2017
MUDr. Ivana Krabatschová, KHS Jčk, vedoucí protiepidemického odd. CK-PT
uvodnik.jpg 18.10.2016
MUDr. Kateřina Pinterová

Nejčtenější



Sexuálně přenosné infekce 2. část: bakteriální původci, jiní než Chlamydia trachomatis18.07.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Sexuálně přenosné infekce 3. část: lidské papilomaviry (HPV)18.10.2016 | Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph.D., Laboratoř molekulární diagnostiky, Oddělení Molekulární detekce patogenů

Reprodukční imunologie15.02.2017 | Ing. Anabela Čížková | MUDr. Barbara Trnková